|
|
Změny vybraných krevních parametrů koní
BERÁNKOVÁ, Hana
Laminitida je jedním z nejčastějších multifaktoriálních onemocnění končetin koní. Z nedávných studií je zřejmé, že toto onemocnění vzniká z 90 % na podkladě endokrinologických onemocnění, jako je Cushingův syndrom či equinní metabolický syndrom. V dostupných literárních zdrojích není příliš mnoho relevantních informací o vztahu laminitidy k hematologickým a biochemickým krevním parametrům. Předkládaná diplomová práce "Změny vybraných krevních parametrů koní" vyhodnocuje biochemické a hematologické krevní parametry v souvislosti s onemocněním laminitidou u 27 nemocných koní. Statisticky porovnává rozdíly v krevních parametrech mezi zdravými a nemocnými koňmi.
|
|
|
Onemocnění kopytní škáry
BERÁNKOVÁ, Hana
Laminitida je jedním z významných komplexních onemocnění koní, vedoucí mnohdy k nezvratným změnám kopyta, které zásadně omezuje pracovní a sportovní využití koní, kondici, výkonnost a snižuje jejich hodnotu. Prevence a včasná léčba je podmínkou dalšího plnohodnotného využití koně. Bakalářská práce se zabývá anatomií a fyziologií kopyta, etiologií onemocnění kopytní škáry, dále pak vznikem, průběhem a léčbou schvácení kopyt se zaměřením na seznámení s možností alternativní léčby. Součástí práce je také vyhodnocení výskytu schvácení kopyt, způsobů léčby a prevence. Dotazníkové šetření proběhlo v 18 chovech s celkovým počtem 23 zaznamenaných případů schvácení kopyt s nejčastějším zastoupením koní ve věkové kategorií 11-15 let (34,8 %). Onemocnění se vyskytovalo především u koní využívaných k rekreačnímu ježdění (78,3 %), kteří měli z 60,9 % fyziologická kopyta. Onemocnění bylo u většiny koní (91,3 %) zachyceno v klinické fázi, nejčastěji po zaznamenaném kulhání (69,6 %). Hlavní příčinou schvácení kopyt se v našem dotazníkovém šetření ukázala být chyba ve výživě (82,6 %). Z hlediska plemenné příslušnosti bylo onemocnění pozorováno nejčastěji u poníků (73,9 %).
|
|
|
Způsoby léčení schvácených koní
Slezáková, Iveta ; Slavík, Petr (vedoucí práce) ; Krejčířová, Romana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá léčením schvácených kopyt. Úvod se zaměřuje hlavně na historii onemocnění. Literární rešerše je rozdělena na několik kapitol. První je anatomie kopyta, která je důležitá pro pochopení biologických dějů, které nastávají při laminitidě. Druhá kapitola je zaměřená na toto onemocnění a uvádí vysvětlení a charakteristiku laminitidy. Dále jsou uvedeny příčiny, patogeneze, děje v kopytě, klinické příznaky, rozsáhlejší diagnostika a následky onemocnění. Hlavní část bakalářské práce se zabývá léčbou a je rozdělena do několik podkapitol. Každá z nich popisuje jednotlivou metodu terapie, uvádí výhody a nevýhody a v jaké fázi nemoci se má použít. Jedná se o odstranění příčin, kryoterapii, klid, analgetika, podložení střelky, patek a chodidla, sádrování, úpravu kopyta, ortopedické podkování, léčbu pijavicemi a tenotomii šlachy hlubokého ohýbače. Poslední kapitolou před závěrem je krátké porovnání těchto metod. Závěr klade důraz na několik důležitých informací pro úspěšnou terapii.
|
|
|
Porovnání kondice koní s laminitidou s koňmi zdravými
Vitnerová, Dana ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Laminitida (též schvácení kopyt) je hned po kolikách druhou příčinou pro eutanázii koně. Je to celkové onemocnění organismu, které má mnoho rizikových faktorů a příčin a vede k závažným změnám v anatomii kopyta. Pokud kůň onemocní laminitidou, ne vždy dojde k vyléčení bez následků. Podstatná část koní zůstane chromá, nebo se případně kůň musí nechat utratit. Odborníci se domnívají, že jedním z rizikových faktorů pro vznik laminitidy je obezita koní.
Tělesná kondice je momentální výživný stav koně. Může se během života měnit a je ovlivnitelná především způsobem chovu a jeho managementem.
Práce měla za úkol porovnat tělesnou kondici koní s laminitidou s koňmi zdravými a zjistit, jestli je laminitida pro zdravé koně potenciálním rizikem. V rámci vlastní práce, ve které jsou zahrnuty informace o 63 koních (31 koní s laminitidou, 32 koní bez laminitidy), bylo zjištěno, že 60,32 % koní (38/63) je označeno za tlusté až obézní (bodování tělesné kondice - body condition score BCS 3,5 - 5), z toho jich je 20 s laminitidou a 18 zdravých. V ideální kondici (BCS 2,5 - 3) je 33,35 % koní (21/63), z toho 8 s laminitidou a 13 zdravých. Jako hubené či vyhublé (BCS 0 - 2) je označeno 6,36 % koní, jedná se především o starší
a stará zvířata.
Z těchto výsledků můžeme usoudit, že většina koní (60,32 %, z nichž je téměř polovina zdravých koní) je zbytečně překrmována, nemá adekvátní pohyb a zátěž, mají vyšší stupně tělesné kondice a je u nich vyšší pravděpodobnost pro vznik laminitidy.
Ze statistických výsledků vyplývá, že skupina koní s laminitidou a skupina zdravých koní se v hodnotách BCS mezi sebou statisticky průkazně neliší, průměrná hodnota BCS koní s laminitidou je 3,45 a koní zdravých 3,33. Naopak se obě skupiny liší od ideální hodnoty BCS, a to tak, že jejich hodnota je vyšší než optimální (BCS 3).
Z uvedených zjištění můžeme vyvodit závěr, že obézní kůň nemusí vždy trpět laminitidou a rovněž že kůň v ideální tělesné kondici může laminitidou onemocnět. Větším rizikem pro vznik laminitidy než výživný stav koně je nárazové překrmení koně intenzivní jarní pastvou nebo nadměrným množstvím jadrného krmiva.
|
host ::
RSS.